Léčba v psychiatrii metodou pokus – omyl
Diagnostika duševních „nemocí“ byla pro mě jedno z největších zklamání psychiatrie. Proč?
- Ani v 21. stolení neexistuje exaktní, přesná metoda, jak určit hladinu neurotransmiterů v mozku. Přitom všechna psychofarmaka právě na chemické látky v mozku (i jinde v těle) masivně působí! Ne nadarmo se udává, že mozek je ze všech orgánů v těle nejméně prozkoumán!
- Nejsou známy žádoucí (obvyklé) hladiny chemických látek v mozku. Co je „normální“ hladina serotoninu, noradrenalinu, dopaminu?
- I kdyby existovalo přesné měření a byly známy hladiny, kterých chceme u pacientů docílit k tomu, aby se cítili dobře a spokojeně, nastupuje další ALE! Nevíme, jak který lék hladinu(y) snižuje / zvyšuje, jak rychle, jaké další okolnosti toto ovlivňují (například pohlaví, věk, užívání léků, bylin, doplňků stravy, roční období, geografická poloha místa bydliště…)?
- A už vůbec nevíme, jakým způsobem v mozku začne působit „nová chemická molekula“, která vznikne spojením dvou, tří, čtyř… někdy i více psychiatrických léků!
Přesto lékaři od stolu, bez znalosti těchto pro mě zásadních hodnot, diagnostikují deprese, úzkosti, schizofrenii, poruchy chování, přizpůsobení atd… přiřazují lidem číselné kódy diagnóz a na základě toho jim předepisují nebezpečné, návykové léky. Ano, mám na mysli antidepresiva, antipsychotika, léky na úzkosti a další legální drogy.
O všem hovořím ve videu, které je k psychiatrickým postupům otevřeně kritické. Hovořím tak na základě vlastní zkušenost. Ne proto, že mi to někdo řekl nebo jsem si to někde přečetla. Bohužel, vším jsem prošla přímo já, osobně.